Jak si mě kresba duše našla?

Od mala  jsem ráda malovala. Nejraději jsem se vžívala do barev, do tvarů. Pokud jsem chtěla namalovat něco reálného, z paměti mi to nešlo. Obrazy jsem viděla dokonale v hlavě, ale nedokázala jsem obraz přenést na papír. Pokud jsem ho fyzicky před sebou viděla, to pak jsem i namalovala.

Malování byl můj život. O to více mě trápilo, že nedokážu malovat tak, jak bych chtěla. Tak, aby se to líbilo i ostatním. V mých čmáranicích nikdo nikdy nic neviděl. Ale já ve svých čmáranicích odhalila kouzelný svět podvědomí.

Mohu říci, že jsem kresbu nehledala, ona si našla mě. A to doslova.

Moje čmáraní mě uklidňovalo, dokázala jsem se uvolnit, byl to můj čas jen sama pro sebe. Najednou mi přicházely myšlenky na řešení mých situací.

Další větší zvrat v kresbě přišlo v době, kdy jsem „náhodou“ byla pozvána na kurz otevření srdeční čakry. Vůbec jsem netušila o co se jedná. Během semináře jsem se seznámila s paní, která pracovala s problémovými dětmi v ústavech a léčila je automatickou kresbou. Kresbou duše. Malovala jejich duši a vlivem terapií, Bachových esencí a květů, se děti časem začaly měnit. Rozdíly v kresbách byly zřejmé na první pohled.

To byl první okamžik mého setkání s automatickou kresbou. Doslova mě pohltila. To jsem netušila, že tento okamžik mi změní celý život.

Během oběda jsem se bavila s dotyčnou paní a řekla mi. „Tato kresba se neučí. Ta se předává.“ A já nechápala.

Přišla jsem domů a hledala knihy, články, videa, semináře o kresbě duše. Nikde jsem nic nenašla. Nikde nic nebylo. Narážela jsem na automatickou kresbu, na mandaly, harmonizační obrázky. Ale kresba duše nikde.

Za týden od semináře mi kamarád, kterým jsem byla pozvána na seminář volal. Zda si pamatuji tu paní, co malovala duše. ANO!

Měla jsem se posadit. Zemřela.

Vůbec nic jsem nechápala. Stále jsem nad tím přemýšlela.

O víkendu jsem odjela k rodičům na návštěvu. Jelikož šli do divadla, zavolala jsem kamarádce přes videohovor. Povídaly jsme si, čerstvě se odstěhovala do Irska.

Během našeho rozhovoru, kdy ona něco řešila, jsem měla nutkání vzít do ruky tužku a začít něco malovat.

„Co děláš?“ říká mi. „Nevím, jen vím, že máš teď poslouchat.“ Odpovím. A během půl hodiny jsem ji popsala, co se stane, proč tu situaci řeší, co ji má říct.

Obě jsme byly vyděšené a já se začala smát. Mávla jsem nad tím rukou a říkám, že nevím, co to bylo, tak ať to nebere vážně.

Za pár týdnů mi volá celá zděšená, že se začíná dít vše, co jsem ji tenkrát řekla.

Od té doby, jsem malovala každý den. Začala jsem vidět vše, co se odehrává v lidech, které potkávám na ulici, v restauraci, v práci. Začali za mnou chodit lidé, že chtějí také nakreslit kresbu.

Začalo to. Postupem času, krůček po krůčku jsem  odhalovala veškerá tajemství kresby. Naučila jsem se postupně kresbu a napojování ovládat. Během každodenního malování mi přicházelo mnoho zpráv a já se postupně učila s nimi pracovat.

Zjistila jsem, že samotný rozbor duše není jen o příčině a následcích v materiálním Světě a vydala jsem se na cestu energií, magie, terapií, a mnoho dalších, co k tomu patří.

V tomto kurzu se snažím vám předložit takový „Můj tahák“. S ním porozumíte sami sobě, svým životům a třeba pomůžete i ostatním.

Každá duše má svůj pohár životního poslání a cesty. Tento seminář je jednou z esencí vašeho poháru a já vám přeji, abyste k ní získávali další esence.

Díky kresbě se mi otevřel život, po kterém jsou toužila. Naučila jsem se komunikovat sama se sebou, se svým podvědomím, naučila jsem se pracovat s energiemi, s karmickými zákony, s emocemi.

A právě to, bych vám ráda předalakurzu Kresba duše. Ne naučila, ale předala. Přijměte tento dar, přijměte komunikaci se svou duší. Nechte promlouvat pastelky. Naslouchejte jim. Vždy vám rády pomohou.

Komentáře
  • Přihlaste se k newslettetu

    Každý týden obdržíte výklad karet a zajímavosti ze světa duchovního rozvoje.

  • Kategorie