Naučte se správně meditovat: K čemu meditace slouží?

„Dej člověku rybu, a nasytíš ho na jeden den. Nauč ho ryby chytat, a nasytíš jej na celý život,“ říká staré přísloví. Podobně se to má s naší spokojeností. Jídlo, pití a třeba i fyzické potěšení nás na chvíli ukojí – dlouhodobé spokojenosti je ale třeba se naučit. K opravdovému štěstí jsme schopni se dostat vlastními silami. A nepotřebujeme k tomu více než několik minut denně. Slyšeli jste už o meditaci?

Na začátek jedna dobrá zpráva: Meditovat umí každý. A většina z nás se hlubokému rozjímání oddává každý den. Byť o tom třeba vůbec netušíme. Schválně – kdy naposledy jste se během obyčejné chůze pohroužili sami do sebe? Kdy naposledy jste se do pracovního projektu položili natolik, že vše okolo přestalo existovat?

Sport, mytí nádobí, čtení nebo počítání účetnictví – jakákoliv opakující se činnost uvádí naši mysl do hlubokého rozjímání, do meditativního transu. Náš mozek je tak zkrátka nastavený: Meditace nám dělá dobře na duši i na těle. A není náhodou, že její účinky vyzdvihují nejrůznější náboženské směry a duchovní nauky už tisíce let.

Stačí několik minut denně

Meditačních technik bychom napočítali desítky, jejich základ je ovšem totožný. Stačí klidné prostředí a schopnost koncentrovat se na vlastní dech – už po několika minutách lze pozorovat první blahodárné účinky.

Tepová frekvence se zpomaluje, hladina krevního tlaku klesá, zmírňuje se napětí ve svalech. Dochází k odplavení negativních myšlenek, získáváme schopnost nadhledu. A co víc: Pozitivní účinky meditace se nás drží ještě dlouhé hodiny po jejím skončení.

Účinky meditace neušly ani pozornosti vědců. Výzkumy, prováděné v posledních desetiletích, se shodly na jednom: Pozitivní dopady pravidelného meditování jsou ještě více ohromující, než jsme si doposud mysleli.

Meditací proti stresu i rakovině

Studie posledních let ukazují, že každodenní meditování nevede jen ke klidu na duši – dovede výrazně zlepšit obranyschopnost našeho těla, je ale i nástrojem pro boj s rakovinou.

Pravidelné rozjímání napomáhá správnému fungování enzymu, zvaného telomerasa. Její funkcí je mj. dohlížet na správné dělení našich buněk; vymkne-li se ovšem kontrole, dokáže spustit životu nebezpečné nádorové bujení. Meditování snižuje hladinu stresových hormonů, které funkčnost telomerasy ohrožují. Pravidelná meditace nás tak dokáže před nádorovým onemocněním ochránit.

Svede toho ale mnohem víc. Třeba „přeprogramovat“ mozek do stavu neustálé spokojenosti.

Nejšťastnější muž na světě

Živým důkazem je budhistický mnich Matthieu Ricard. Původem molekulární biolog z francouzské části Savojska, Matthieu se krátce po dvacátých narozeninách zřekl vědecké kariéry a oddal se studiu východních praktik v Nepálu. Kontakt se západním světem ale nikdy nepřerušil – a právě to vedlo k přelomovému objevu na poli meditace.

Počátkem nového tisíciletí vědci v americkém Wisconsinu zjišťovali, jaký dopad na mozek pravidelné meditování má. Spoluautorem studie (a jedním z pokusných subjektů) byl právě i Ricard.

 

Výsledky výzkumu byly ohromující: Dekády hlubokého rozjímání vedly u Ricarda k nárůstu struktur, zodpovědných mj. za pocit spokojenosti. Ukázalo se, že Matthieu –  a s ním i další meditující –  je ve stavu permanentního pocitu štěstí.

Na svém štěstí můžete vědomě pracovat i vy. Potřebujete jen klidnou místnost a dvacet minut denně – nic víc.

Příště si povíme něco o technikách meditace, výběru správné hudby i vhodného prostředí. Přihlaste se k newsletteru a odebírejte novinky a zajímavosti ze světa meditace a duchovních nauk!

Komentáře
  • Přihlaste se k newslettetu

    Každý týden obdržíte výklad karet a zajímavosti ze světa duchovního rozvoje.

  • Kategorie